Šperk
Šperk, u, m. = ozdoba, okrasa, nádherné roucho atd., der Putz, Schmuck, Aufputz, Geschmack, die Zierde, das Geschmeide. Jg. Právo proti zbytečným š-ňm vynésti. V. Š-y se fintiti. Gníd. Ženstvo jest š-ů mi- lovno. Sych. S-ky na se věšeti. Lovnaí š., lovecký š.; miska na š. Dch. Na hlavě š-y a v hlavě třeba čemerky. Us. Bayer. — Ve zvláštním šperku slov si liboval. Pal. Dj. II. 1. 197. — Šperky = pochvy, das Ross- zeug. Š-ky k ozdobě jemu jsou. Kom. J. 452. Cf. Mz. 332. — Šperky (m. špejlky), na Mor. = jitrnice, klobásy, jelita, Würste, f. Us. Na východní Moravě prasecí vnitřnosti, u Uher. Skalice : trančina. S. = drob z pra- sete a vše, co se ze zabitého prasete hned uvaří; dárky ze zabitého prasete, výsluha. Kd., Brt. Š. = zábava při zabíjení prasete, das Wurstfest, Schweinsfest, der Sautanz. U Přerova a Tovačova. Mtl. Vz Spejl. Po- slati někomu šperky ;Š-ky dělati (jitrnice); Pozvati na šperky; Š-ky po známých roz- nášeti; Přijďte k nám na šperky. Sd., Šd., Tr. Kčr. Cf. Prasečiny.