Špičatý
Špičatý; špičat, a, o = špic mající, kon- čitý, píchaný, ostrý, bodlavý, spitzig, spitz, gespitzt, eckig. Jg. Vz Špic. Š. kopíčko (končíř), kladivo, skála, V., píka. Kom., nos, čepice, D., jehla, nůž, zub (špičák), list. Us. Š.stupeň, vz Špičák. Špičatý jako jež. Kom. Š-atý nůsek rád podrývá (píchá, pomlouvá). Č., Němc. II. 23. Š. leb (oxy- cephalus), Nz. lk., noha (koňská, pes equi- nus). Ib. Dcerka vstala, poskočila, dala dětům koledu, po jablíčku kulatým, po vo- říšku š-tým, po groši širokým. Sš. P. 744. Š. jitrocel, plantago lanceolata, der Spitz- wegerich, die Hundsrippe. Dch. — Š. = dojímavý, důtklivy, spitzig, anzüglich, beis- send. V. Š. řeč. Us. Má š. jazyk (posmě- váček). Prov. Vz Špička.