Špich, u, špíšek, špišek
Špich, u, špíšek, špišek, šku, také špižek, žku, m. = bečka (na sůl), prostice. Z něm. Stübich. Mz. 332. Die Salzkufe, das Salzküfel, Kübel. Sůl na š-y neb na drobno prodávati. Boč. — Š. == nádoba na povidla atd., das Obstfass. D. Šest špichóv kamen- ných, hydriae lapideae; Tři naplňte špichy vody. ZN. Přinesla jí š. plný vřeten. Sš. P. 767. Špich sýra. Us. Hý. — Š. — lehká stávková čepice do špice se úžící tak, ze užší čásť dolů visí, dáš-li čepici na hlavu, die Zipfelmütze. Na moravsk. Drahansku. Hý-