Šramotiti
Šramotiti, šromotiti, il, těn a tění n. cen, cení; -tívati — šramot dělati, bouřiti, třís- kati, tlouci na něco, lärmen, tosen, Getöse macher, Geräusch machen; škrábati, ritzen; se = šramotiti, lärmen, rauschen; se šra- motem se hýbati, sich schwer und mit Ge- räusch fortbewegen. V., Jg. — čím na koho n. proti někomu: kordem (s hurtem naň jíti). — co = ostřím poškrábati. — kde. Co to v komoře šramotí? Us.