1. Šťastný
1. Šťastný; šťasten, stna, o; šťastničký; kompar. šťastnější. Š., v již. Čech. posud ščasnej (vz šč, šť.) Kts. Thema s?čest?, woher štěstí, příp. -?n?.. Mkl. B. 151. Š. = kdo má štěstí, glücklich, glückselig, froh, Glücks-. Š-ou bitvu svésti. V. Š-ý den, V., příhoda, hvězda, hodina. D. Narodil se na šťastné hvězdě; Přejeme šťastného daření; Nastala nám šťastná doba; Přeji šťastného dne, návratu. Us. Dch. Odpusť, Bože, od- pusť vinu, a dej nám šcasnú hodinu; Ten rok velmi šťastný bude, obrodí se nám ci- bule; Šťastná voda, na nižto chodí děvy na letnice nebo na bílou sobotu nebo před svátky p. Marie letními. Sš. P. 42., 740., 760. (Tč.). Se panem Bohuši šťastné paměti, seligen Angedenkens. Půh. II. 439. Š-stný na koni a nešťastný pod koněm (jest). Č. Šťastný-li jest někdo, nehleď šilhavě. Kom. J. 912. Neškoď nikomu, š-ných věcí žádej všechněm. Kom. J. 881. Šťastný, kdo cizí příhodou vystříhá se před svou škodou. Prov. Šťastný, kdo cizím neštěstím umí se káti. Sych. Kdo se š-ným nenarodí, ledva kdy o svém věku š-ným bude. Prov. Šťast- ným učiniti někoho. D. Strany přísloví a pořekadel vz: Blázniti, Cimbál, Dobřany, Kat, Klobása, Kvítí, Líha. Peří, Poděbrady, Poduška, Praha, Pšenice, Ryba, Sednouti na koho, Šátek, Štěstí, Svakr, Zelený. Nikdo není dokonale šťasten, vz o tom přísloví v článcích: Ale, Bídný, Dým, Nehoda, Stav, Střevíc, Zlosť. — v co. Aby v kóno byli šťastni. Št. Bude v přátely šťastný. Star. pran. — nač: na numera. Us. — v čem, čím: v lásce, láskou. Jakové krále dieme, ež jsú šťastni nyní nadějí a potom, když sstojí v tom, ovšem budú teprv š-ni dojdúc královstvie nebeského. Št. Ob. v. 162. 5.