Šťávnice
Šťávnice, e, f., pl. šťávnice nádržky, žíly v rostlině, dutiny ve sklípkatině kulo- vaté, zřídka podluhovaté, obsahující šťávy někdy v látky pevné zkřehlé na př. silice, klovatina, pryskyřice atd., die Saitbehälter, Saftgefässe, receptacula succi. Rst. 504. No- vější botanika jich neuznává. S. N. U živo- čichů slovou také mléčnice, die Milchadern. — Š., e, i, mesto baňské Uhřích, Schemnitz, Schemnicium. Jíti do Š-e. Us. — Šťávničan, a, m., Schemnitzer; pl. -ané. — Štávnický. Vz S. N.