Štědrovna
Štědrovna, y f = Ceres. Hš. Št. 71. Štědrý. Mkl. Etym. 298., Mkl. aL. 11. Š. (mezi marnotratným a skúpým) prostředek drží. Hus. II. 300. Š. dárce Bůh miluje. Us. Hkš. Š. vždycky s chutí dá, třeba sám jen málo má. Sb. uč. — Toho dne rodičové rozličné věci dítkám kladou času nočního pod titulem Krista Pána. Zbrt. exc. Leží-li o š. večeru sníh na stromech, bude hodně ovoce. Možno-li o š. večeru orati, zdaří se jarní žito i pšenice. Hrš. O š. večeru se říká: Jezte hodně hrách bohatej, děti, abyste měli peněz jako smetí. V Krkonš. Kšť. Postí-li se děvče toho dne a večer si lehne k plotu a třesouc jím praví-li: Plote, plote, třasu ťa, pověz mi, vdám-li sa, — řekne jí, kdy se vdá; Nejí-li kdo na š. den, uvidí zlatou krokvu. Val. Vck. Na š. den hází se drůbeži zrno z věnce dožinkového. Brt. L. N. II. 31. Kde se na š. den brzy večeří a časně rozsvítí, tam bude brzy pohřeb. Us. Kšť. Když se na š. den dělí ovoce, kdo dostane vrhem (lichem), do roka zemře. Obz. 1889. 20. O š. večeru cf.: Brt. L. N. 206. (š. v. na mor. Val.), Obzor (v Brně) 1883. 131. (š. v. v Podluží), Zbrt. 254., 256.—260 , 263., Osv. 1884. 149 nn. (u mor. Kopaničářů), Jg. H. 1. 750., Hrb. Obr. 195. nn. (š. v. v Podluží), Mus. 1888. 355., 1889. 367., Badnjak (dod.)., Mtc. XV. 226. (Vck.), Nadvýšiti (dod.), Světoz. 1873., 615., 1874. 67., 90., NZ. I. 294, 399. 498. — z čeho. Z svého š. býti. Hr. rk. 327., Alx. — komu. (Sv. Prokop) byl ščedr hostem i pústen- níkóm. Hr. rk. 45. — ke komu: k přá- telům. Výb. I. 917. — čím. Vesna štědrá událostmi. Kká. Td. 314., Dch. — v čem: v citech. Šml. I. 56. — Š. = potok, teče do Běly. Vz Ott. VI. 49.