Štekovati
Štekovati (štěhovati, Plk., D.) = zava- diti, anstossen, streifen, sündigen; horlivě následovati, po někom horliti, řevniti, nach- eifern. V., Jg. — koho. Střelil k němu, ale jen ho štekoval (oň zavadil). Ros. Sluší spolu- učedlníky horlivě š. Kom. Jeden druhého štekuje (snaží se přemoci). Ros. — s kým v čem: v pohodlí. Har. — v čem kdy. Aby chudý bohatého v útratách a nákladích při držení úřadu neštekoval. V. — Jg.