Štěstí
Štěstí (dříve ščestie), n., v již. Čech., na Mor. a na Slov. a ve Slez. ščestí, Kts., vz šč, šť. O původu vz Šťastný. Š. znamenalo původně součastenství, tedy podíl bezpo- chyby dědičný a později teprve nabylo vý- znamu nynějšího. Gb. Š. jest spokojenost' uvnitř a mír se zevnějším světem. V. Vlček. Š. = sběh příjemných a prospěšných okolností, o nichž jsme napřed nevěděli, aniž je sami přivésti mohli, příznivá náhoda, das Glück, günstiger Zufall. Zvláště sběh příjemných a prospěšných okolností stav náš dobrým činí- cích i věci, které k tomu slouží, dobrý pro- spěch, das Glück, Heil, der Flor. Potom sběh příjemných a prospěšných okolností, které k vykonání předsevzetí našeho pomá- hají, das Glück, günstige Umstände. Š. jako osoba, která jest příčinou příjemných okol- ností našich, das Glück. Jg. Nápadné, pří- padné, náhodné štěstí; š. časné (dobré ve světě); město na vrch š. se vyneslo; v času š.; mnoho š., dejž Bůh š.; hoď Bůh š.; š. to dalo, přineslo; š-stí k nim se obrátilo; korouhvička š. se obrátila; něco š. poručiti; pochybné, nejisté š., odporné š. (neštěstí). V. Š. se mu výší; Člověk neví, kde naň š. čeká (též o neštěstí se říká). Us. Dch. Má slepé š. U Olom. Sd. Uřeže svého š. Dh. 102. Šlo mu všecko po ščestí. Št., Výb. I. 162. Ztratí člověk v každém mieste, když k tomu nenie š. Alx. 1138. Dáť š-stí málo blaha. Kká. M. ž. 15. To bylo š. od Boha. Brt. Náhoda a š. nic nejsou; Má-li kdo ve- liké š., nehleď šilhavě; Choulostivý š-ím se nadýmá, neštěstím srdce tratí. Kom. Jí ve světě š. dobře slouží. Br. Š- vaše (bylo), že jste se dal na pokání; Ve š-stí člověk rád pyšní; Š. mu nadělilo; Štěstí nás zmýlilo. Sych. Š-ím obdaření; Při tom běží o celé mé š.; Vypínati se š-ím; Zkusiti své š. D. Na š. nic z toho nebylo. Kdo ví, jaké š. na mne čeká! Má náramné š. Má více š. než rozumu. Se š-ím se slepě potkal. Pam. kut. Bůh š-ím vládne. Moudrý král jest š. národu. Bůh ho obdařil velikým š-ím. Ne- rozumí svému š. Zmrhal sobě š. Málo komu š. kvete. Š. svého hledati. Vrat. Vždy sě člověk mění, v ščestí i v neščestí. Hus. Ten člověk tam udělal š. Maně přišel ku š.; Š. se doplaziti. Sych. On sám aby poněkud na stranu pro bezpečnosť z vojska poustoupil a tudy, pokudžby jim štěstí zle padlo, sebe při životě zachoval. Sl. Uh. 1. 9. Člověk ve š. mnoho vyčte přátel. Vš. II. 18. Kdo š. chyt. bývá syt; kdo rychle kluše, chvátí i duše. Shakesp. Š. hledáme u nebe a ono sedává u nás na prahu. U Žamb. Dbv. Já nikdy takového dobrodinie nezapomanu, buďto ve š-stí nebo v neštěstí. Hus III. 20. Zkazuju mu toli ščestí, co je v tom háječku listí; Umoř bratra, vezmi si mě, budeš míti ščestí ze mne; Zbavíš-li mě vínka mého, zbaví tě Bůh ščestí tvého; Bode (bodej) ti, mynaři, pan Bůh ščestí nedal; Co sem za nim jezdievával, svého ščesťa pohledával; Měl jsem ščestí a neščestí, potkalo mě děvče hezký, potkalo mě, neznalo mě, zajda za mne, volalo mě; Pršelo na tebe velké krapě dešča, nenadala sem se takového ščesťa; Pán Bůh ti dej ščestí z dobrého chování; Láska není žádné ščestí, ščestí není bez závisti; dyby láska plamenem hořela, nebylo by dříví potřeba; Zakukala zezulenka, vy- leťa na rozcestí, kerá žena muža bije, té nedá pán Bůh ščestí; Dej Bůh ščestí tomu domu; Vinšujem vám ščestí, zdraví, svaté požemání; Ščestí, zdraví, pokoj svatý vin- šujem vám, napřed pánům hospodářům a potom dítkám. Sš. P. 114., 169., 192., 252., 271., 29.9., 360., 633., 668., 735., 740. (Tě.). Štěstí nosit — prut z břízi nebo z chvojky uříznutý, strčený do hrnce, na němž jablka atd. nastrčena jsou. To se nosívá po ko- ledě. Vz Sš. P. 739. Člověk v štěstí paměť tratí. Sá Ve zdraví a š. se odněkud vrátiti. Kom Š. jich prasklo. Kram. Má ve všem š. (vše se mu daří). Š-stí na dobytku míti. Ms. bib. Někomu k něčemu š. žádati. Kram. Š. na, vojně. Š. mu přeje, nakloněno jest, lahočí, na něho se směje. Š. svůj obličej k němu obrátilo. Háj. Jde mu š. pod ruku. Nesedlo mu š. jak myslel. Kram. Š. jest nestálé. Slepé š., sedni mi co sedni. Kom. Š. a neštěstí sousedy jsou sobě. Ros. Ty máš :s pekla (pekelné) š. Ta má z pekla š. na milovníky. Us. Č. Odvážil jsem se toho na dobré š.; Š. i neštěstí s někým nésti. Ml. K mému š. to učinil (ne: na mé š.). Jv. S. mu zpívá (kvete); Má š., až kypí; Dvorské š. na teničké pavučině visí; Moje š. doutalo pěstí (vz Neštěstí); Š. sedá na rozcestí. Č. Více stojí kventlík štěstí nežli cent rozumu. Na Slov. Kdo železo na cestě najde, bude mať tvrdé š. Dbš. 105. Jiný chlup jiné štěstí (při koupi a prodeji do- bytka). V Kunv. Msk. Ščestí sa chytro zrně- ňuje, čím víc komu dává, tím víc mu chce uškoditi, nech sa ho obává; Nebol, není i nebudě žáden v takém ščasti, žeby nikdy neokusil trpkosti; Při ščastí pyšný nebuď, než přátelov si nadobuď; Když sa š. zmení, i prátelov není; Ščastí je nestálé, dnes je velké, zítra malé; Ščastí mnohé zaslepuje a o zrak privádzá; Buď jednaký v ščastí i v neščastí; Světa velké ščastí predchádzá neščastí; Bez sčasti práca čas svoj utrácá; Na svém rozumě záleží vlézť k ščastí neb k bídě; Zřídka ščastí s bláznom chodí; Kdo Boha ctí v ščastí, tomu pomáhá Bóh v neščastí; Lekár môže predpisuvať, uzdraviť je v «častí; Ctnost v srdcu zakorenená ne- zkusuje bídu, dobré mravy mnohokráte za ščastím nejidú; Mnoho prátelstvo v ščastí ukazuje a keď prinde neščastí, prátelstvo shadzuje; Čím do většího ščasťa nemúdrý postupuje, tím víc seba i též jiných bláznivě sužuje; Neví šťastí užívat, kdo je bez roz- umu; Koho nechceš míti v štěstí za přítele, ten tě zapovrhne v neštěstí cele; Ščastí mnohých oklamalo a v potupě zanechalo; Když si v ščastí postavený, máš prátelov i mnoho, jak upadneš do úzkosti, neuzřeš nikoho. Slov. Tč. Š. jen mu kvete; Štěstí o berle se vleče a neštěstí lítá na křídlech; Z pilnosti se š-stí rodí, lenost' holou bídu plodí. Sd. Š. bývá obyčejně jen na krátký čas; Kdy tvé š. došlo, i tvé jméno pošlo; V neštěstí žalost' ukrocuj, v ščestí rozpu- stilost'; Co chceš mluviť, na tvé vůli leží, co chceš, by se stalo, na š. záleží; Štěstí darem zaslepuje, potom náhle ustupuje; Kdo je pilný práce, k tomu š. skáče; Nedostane, co kdo hledá, jak mu pán Bůh š. nedá; Ty vládneš řečami tvými, věcmi vládne š-stí, nehned najdeš, jako mluvíš, kapuňa na cestě; Jak ti š-stí zbytkem slúží, měj ho v podezření. Mor. Tč. Největší šelma, nej- větší š.; Kdo má ve světě š., má dosť píti a jésti; Kdo má š. v komoře (= děti), pln je bídy a hoře. Slez. Tč. Každý sobě š-stí kuje. Každý svého štěstí jest tvůrce a strůjce, Jeder ist seines Glückes Schmied. Kmp. Štěstí křehké, zlomení lehké, Glück und Glas, we leicht bricht das. Dch. Š. je kulaté; Nech š. jíti svou vahou; Komu š. slouží, po ničem netouží; Ne každému š-stí slouží; Snadno najíti š., snáze ztratiti. Pk. S. mu paty ukázalo. Vz Neštěstí. Lb. Snáze neštěstí trpělivě snášeti nežli ve š. se ne- podnášeti. Č. M. 152. Těžko člověku ve š. nezpýchati; Kdo š-im oplývá, paměť tratí; Blázen, kdo š. věří a před Nuzným zavírá dveří: V š. mnoho přátel bývá a v neho- dách i svoji se opouštějí. Prov. Přílišné š. pouhé neštěstí; S. bez neštěstí jest pokrm bez kořeni; Není š. bez závisti. Km. Slepé š. hmatá po lidech. Chch. Štěstí se nedá nutiti, je slepé, o tom prísloví: Kdo š. nutí, málo vynutí. Chudobného chudobné jest š., vz o tom přísloví: Blázen, Groš, Šťastný. Komu š. jede, dobře se mu vede. S-stí má vždy nenávisti dosti, sama bída se s závistí zhostí. Ve š. člověk rád zpyšní. Na š. si nezakládej (jeť nestálé). Ve š-stí nedoufej, v neštěstí nezoufej. První š. zřídka bývá dobré. Kdo sobě cizí štěstí cukruje, tomu vlastní velmi hořce chutná. Š., sklo a led, rozsype se hned; Š. se trousí, neštěstí se sype. Hrš. Větší-li lotr bývá, tím větší š tí mívá; Čím větší šelma, tím větší š.; Horší-li člověk, lepší š.; Přílišné š., pouhé neštěsti; Varuj se příliš zdravých krmí, dobrých lidí a velikého š.; Rohy mu v čas š. příliš rostou; Kdo se v kole š. příliš vrtí místa sobě ne- maje, s tím a s takovým nikdy se to kolo bez poklésky neobrátí. Jg. V š. nedoufej, v neštěstí nezoufej. Br. Š. jest sklenná věc, blyští se a zláme se. Ros. Komu přeje š., pomůže mu na kůií vsésti. Lom. Š. když chřestí, tuť třeští, boj se ueštěstí; jedno druhé když honí, noclehy často mění. Horný. Bůh š. dělá a kuchař polévku. Když Bůh ráčí, š. musí. První š. zřídka bývá dobré. Ctnost' a š. visí na tenké niti. Nekaždému dlouho š. slouží. Lepší s náprstek š. nežli s korec rozumu. Prostřední š. nejlepší. Š. předchůdce neštěstí. S. jako zimnice, koho chce, toho napadá. Sedne-li jednomu š., sto jiných za to zmýlí. Strany přísloví vz ještě: Brod, Groš, Hlava, Hnida, Hodina, Hospodáříček, Hra, Huba, Hůl, Jasno, Karta, Kaše, Klín, Korka, Kostka, Košilka, Léto, Líha, Mlýn, Naroditi se, Navaliti, Nehet, Oblíznouti, Padnouti komu, Pavouk, Plynouti, Posví- cení, Potázati se, Ptáče, Radosť, Ratolesť, Sednouti, Slepice, Sloup, Struna, Sucho, Svět, Šňůra, Velryb, Vítr, Voda, Zito. Jak lze š. přilákati? Vz Mtc. 1879. 39. Provaz od oběšence přináší prý š. Mus. 1853. 484. O jiných pověrách š. se týkajících vz Mus. 1853. 482. — Š. Pavel, vz Tk. V. 82.