Štěstí
Štěstí. Šťastie slepé. Š. je vrtkavé. Š. mu» svitlo. Š. na tenkej niti. Š. nocľahy mení. Š. oči slepí. Š. sa trúsi, nešťastie sype. Za kvm š., za tím Judia. Š., že grgy nezlámal. V š. nedúfaj. Šťastiu dierky zapchať. Šťastiu never. V š. nezhrdni atd. Vz Zát. Př. 203. nn. 367. a), b), XII. odst. 2. a 4. Š. lítá na své cestě vzhůru nahoru, kdo se ho chutě chytí, projedeme s ním, kdo se rozmýšlí, zůstane dole. Š. sedne jednomu a sto jiných zmýlí. Š měnívá své noclehy. Šml. IX. 162., X. 42. Š. ukazuje lidem někdy celou tvář, ale více rohy. Šml. X. 251. Kam se kloní š., tam se kloní i přízeň lidí. Z Justina V. 1. 11. Hodnej člověk nemá to š. Máme na sebe š. (potkáváme se). I to nám Pambu dal s., jen esi dá také požehnání (při na- lezení pokladu). Hoř. 95. Pověry o něm na Hořicku vz Hoř. 144. Š. jest podobné mě- síci, jenžto lidem hned tvář pěknou a celou, hned zas ukáže rohy. Koll. Bás. 99. Bude míti š. v dobytek, ne v črném ani peřestém. Maš. ruk. 19a. (Mus. fil 1898. 210. — Š. = důl u Kutné Hory. Dač. II. 32.