Štětec
Štětec, tce, štěteček, čku, m , v obec mluvě také penzlík, šp. z něm. der Pinsel Š., jsou-li chlupy n. vlasy ve svazeček se- piaté a v duté násadce zandané. Vz Štětka, S. N. Š. malířský. Mus. Š. k čárkám, vla- sový, vláskový (Haarpinsel, Nz.), Jg., la- kýrnický, Lackirpinsel, Šp., Jg., na klih, Šp., jezevčí, k fládrování, ploskatý, pro- mykací v brku labutím, vidlový, vlasový v plechovém svoru, vydři, Kh.; žíravý (vz Nástroj). Cn.