Štětka, štětička
Štětka, štětička a na Slov. štětečka, y, f. Vz Štěť. Cf. lit. skétas, der Rohrkamm. Mkl. aL. 289. Š. = nástroj ze štětin udě- laný ku čistění šatů atd., kartáč. Š. = sva- zek vlasů, chlupů, nebo štětin na držadle přidělaný, připevněný. Vz Štětec, S. N. Štětka ku česání šatů (kartáč). V., štětka šatná, Reš., na sudy, na krajky, na čepce, smáčecí (tkadlcovská), Schlichbürste. Vz Tkadlcovství. Us. Šaty š-kou česati. Kom. Sklenice š-ou vytříti. Kom. Š-ou stírati, ab- bürsten. S. na zuby, Zahnbürste, soukenická, Us., rýžová. Kh. Š. = bělicí, Weiss-, Us., na bílení, ku bílení zdí, lionská, pařížská, zednická, zahradní, drátěná. Šp., Kh. — Š. — smeták, der Kehrwisch. — Š. = štětec malování, der Pinsel. Ráj. — Š. = rost- lina, dipsacus, die Karde. Š. zahradní (sou- kenická), d. fullonum, die Weberdistel; dřípnatá, laciniatus, zerrissene K., srstnatá, pilosus, haarige K., planá n. lesní, silvestris, wilde Weberkarde. Jg., Rstp. 850., Schd. II. 283., Kk. 160., FB. 48., Č1. Kv. 211., Slb. 474., S. N. Kopřivy i štětky. BO. Š-ou če- sati, karden. D. — Š. = druh živého masa zvl. fíky příjičné, houba, wildes Fleisch o. Feigwarze. Ja. — Š. v horn., die Druse, Erzdruse. Hř., Šp. — Štětky — housenky, hrdelnice, houby na chřtánu, podjed, zhorek, pojed, žába, morní pryskýr, neduh jazyku, neštovičky na spodku jazyku, die Maulseuche, der Zungenkrebs. — Š. mořská, sabella, červ kroužkovitý. Vz Schd. II. 529. — Š. = ro- didlo samiči jelení, daňčí a srnčí zvěři, das Fruchtblatt, Feigenblatt, die Schürze. Šp. — Štětky, vlastně Dštětky = Kuřátka, Ple- jades. BO. (Job. 9. 9.). Móžeš-li spolu snieti blyskavé hvězdy, ježto slovú Štětky? BO. (Job. 38. 31). — Š., y, m., osob. jm.