Štípati
Štípati, -pám a -pi (-pu), štípej, -paje (íc), al, án, ání; štípávati, štípnouti, pnul a pl., ut, utí = na dvé trhati, kláti, sekati, spal- ten, klieben; něčím stiskati, kneipen, knei- fen, zwicken, beissen, stechen. Jg. — abs. To dříví se nedá š. D. Mouchy, blechy, ko- máři, včely, vosy štípají, beissen, stechen. Us. Kouří se z kamen, štípe to. Us. Dch. Napitá blecha méně štípe. Us. Vůči s tebou dobře a krom očí kousá co pes, štípá co had. Prov. Š. jako křen, kouř, ocet, dým, cibule. Us. Jg. — co, koho: dříví. Blechy ho štípaly. Us. Němc. A on drva ščípal. Sš. P. 329. Dobrého neštípe, zlý se nedá. Us. Štír člověka štípe. ZN. Mouchy štípou do- bytek. Us. V. Š. koho = špičkovati, špičky mu dávati, spötteln, sticheln, hecheln. Ros. — co jak: dříví na polena, V., na dlouho, Us., na drobno, na hrubo. Us. Dch. Rána štípe štipmem. Mor. Brt. Štípne až do pláče. Er. P. 16. Š. dříví na oblaňk (ne u pro- střed nýbrž více ku kraji sekeru zarážeti). U Rychn. Veš hladná štípe do živa. Slez. Tč. — co čím: dříví palicí, Kom., sekerou. Us. Někoho nehty š. Kom. Rak klepetem štípe. Us., Ml. Klíčem dříví štípati a seke- rou dvéře otvírati. V. — kam: Rak mne štípl do prstu. Us. Š. někoho do tváře. Us. Dch. — koho kde. Štípá mne v břiše. D. Ten mlaščí, koho jídlo po jazyku ščípe. Slov. Tč. On myslí, abych dal na sobě dříví štípat (se trýzniti). Us. Dch., Klš. Kdo ští- pal dříví na své matce? (Adam na zemi). Blecha mne štípe na zádech. Ml. Na cestě dříví neštípej (života si neukracuj, nebo ži- vot cesta). Ms. Mus. — se. Ptáci se štípají. Us. — se s kým = hádati se s kým, zanken, streiten. — co komu štípnouti — ukrásti, vzíti, schnippsen, stehlen. Us. Dch., Vrů., Světz.