Štír
Štír. Mkl. Etym. 343. a., 442. b., HIb. I. 31., 252., II. 192., 439., 548., Brm. IV. 690. nn., Odb. path. III. 916. Š. vodní, nepa cinerea, Wasserseorpion. Zl. kl. 1855. Že prosíte za chléb, nebude vám dán š. Arch. VIII. 342. Štírové prší s nebe. Zbrt. 143. Odchovali v prsou štíry. Us. Víno ky- selé jako š. Němc. Mus. 1889. 360. — Š.= cvrček krtonohý. Zl. klasy. 1856. č. 20. — Š.= hvězda. Stč. Zem. 24., Schd. I. 218.— Š. = měšec. Us. mor. vinařů Bl. 173.