Štír, a, štírekŠtír, a,
štírek, rka,
štíreček, čka, m.
Š.
, gryllotalpa, die Erdgrille, Maulwurfsgrille,
štír
krtonohý, lejsek. Krok. — Š. = scorpio, der Skorpion
. V
. Na Mor.
ščúr, šťůr, ščour, šťour. Hý., Brt. Štíři, scorpionidae, die Skor- pione, jsou velicí pavoukovití členovci s kle- petovými makadly i kusadly. Štír europský, scorpio europaeus, africký, buthus afér. Vz Frč. 125., S. N., Pavouk, Stírek
, Schd. II. 520., 523. Štírové, arthrogastra. Nz. Štíři nepraví, pseudoscorpiones. Nz. Štír větší, ophimachus; křídlatý, tarans; rohatý, ce- rastes, Aqu.; skalní, salamandra, der Sala- mander. Jg. Jsou spolu (sobe) na štíru (sva- dili se, hněvají se). V., Č., Šml., Lpř., Kšá., Vrů., Pal. III. 1. 54., Osv. Vz Hněvivý, Ne- svorný
. Za rybu štíra dá (Nevděčný). Č. Uštknutí štírem, der Skorpionenstich. Nz
. lk. Zahrabou mě do jámy, kde jsou ščíři a hadi. Sš
. P
. 777. Otec dobrý nedal by synu dobrému nuznému, kdyžby prosil za chléb, kamene a za vajce štíra, neb za rybu hada, když by chtiel jiesti; Ačkoli š. umořil by člověka spravedlivého
, nic by jeho duši neuškodil; Kdož ji (ženu) drží, jakožto ten, kdož drží štíra, jest nejistý. Hus I. 308., III. 199
. (Tč
.). Ač tě i štíře od srdce je (dítě). Pk
. — Leze-li štír
(mlok) směrem k potoku, bude sucho; pakli leze od po- toku, bude pluta (deštivé počasí). Kld. — Š. =
znamen nebeské, scorpius, der Skor- pion. V. — Š. =
člověk jedovatý, zlobivý, eine Schlange, ein Drache. Ros. —
Š.
mer- kurialní, psí lebeda, psoser, mercurialis pe- rennis, das Bingelkraut, der Hundskohl. D. — Š., osob
. jm. Vz Tk. V. 63
., Pal
. Rdh. 126.