Šťouchati
Šťouchati, šťuchati, štuchati, štoukati, -chávati: šťouchnouti, chnul a chl, ut, uti —- strčiti, píchnouti, stossen, tupfen. Dle Mz. 337. z něm. stauchen. U Opavy a na Mor. žduchat. Klš., Mz. 337. -- co, koho čím. Někoho loktem š. Us. Zelí šťuchadlem štu- chati. Na Mor. — kam: do vosího hnízda šťouchnouti (píchnouti). D. Š. se do oka prstem. Dch. Včeras byla celá zlatá (gora- lenko), dnes mnou šťoucháš do bláta. Sš. P. 647. Šťouchnu ho do něho (do bláta). Sš. P. 361.