Šťovík
Šťovík, jindy štěvík, na Mor. šťavík a štavlík, na Slov. šťáv; v již. Čech. štavlík, Kts. = bylina, rumex, der Ampfer. Š. obecný větší (modrohlávek; na Mor. kobilí štíp, šťavík, na Slov. šťáv), r. acetosa, der ge- meine Sauerampfer, Wiesensauerampfer, za- hradní, r. patientia, der Gartenampfer, kade- řavý, r. crispus, die Grindwurzel, koňský (špicatý), r. acutus, Rossampfer, vodní, r. aquatieus, Wasserampfer, štítnatý, r. scuta- tus, Schildampfer, menší (malý), r. aceto- sella, Schafampfer, trojlistý, der Hasenklee, jelení, r. sanguineus, Blutampfer, lesní neb zaječí, r. silvestris, Hasenampfer, říční, r. hydrolapathum, hajní, neraolapathum, po- mořský, maritimus, tupolistý, obtusifolius, horní, Mönchsrhaharber, největší, hippola- pathum. Jg. Pokrm jeho bieše ščevík a stred leská. Mat. 3. 4. A jedieše ščevík a stred lesový. Marc. 1. 6. Čf. Čl. 128., Kk. 152., 153., FB. 29., Čl. Kv. 157., Slb. 236.