Štráf
Štráf, u, m., štráfek, fku, štráfeček, čku, m., z něm. Streif = prouha. Štráfy (prouhy) na sukni. S-y po nebi. — Š. = kanavas. Us. u Jičína. — Š. = výpad vo- jenský na loupež. Š-y a vpády činiti. V. Že s nimi časem nočním na š-fy jezditi musí. Skl. II. 392., Kom. J. 706., Štelc.