Štuk
Štuk, u, m. = směs ze sádry a prostého bílého mramoru, z vlas. stucco — tmel, malta, sádra. Mz. 338. — S. = sádra vodou Mí- liovou rozdělaná. Šfk. 189., KP. IV. 382. — Š. = štučka. Vzali jednomu z Volyně s vozu štuk barchanu. Pč. 49. — S. = otesaný čtverhranný kámen, ein Quaderstück. Har. — Š. = kus. Š-ky kamení do zámku házeli. V. — Š., a, m., osob. jm. Tk. I. 626, II. 550., III. 661., V. 59., 56., 60., 62.