Šturmovati
Šturmovati, z něm. stürmen — na zvon bíti, Sturm läuten. Když hoří, šturmují (na zvon. D.). Pražané dali na zvony š-ti. Dač. I. 227. — Š. = bouřiti, lärmen. V. - Š. = stéci, útok činiti, stürmen. — kam: k městu, k zámku, V., ku hradu. Háj. V noci k fa- rám š-mují. Klda ván. Král Zikmund kázal k němu š. Dač. I. 33. Š-rnuje ne k zámku ale k měšci (šidař). Hš. Čekali, skuoro-li Uhři k nm budou š. Bart. S. na město. Ros. — Š. = o něco usilovati, anhalten. Št. — oč. Ros. — Š. proti něčemu: proti zřízené pobožnosti (násilně se jí opírati, be- stürmen, bekämpfen). Jg.