Šumá
Šumá, y, i. = pěna, vz Šum. Zlob., Bern. — Š. = zastr. = les, cf. Šumava, osob. jm. Šumá. Bdl. Na Sloven, posud š. = les. Kd. Kehdy (zora) na mrkavy šumy vznide. Rkk. 46. — Š. = plat na penězích vrchnosti z polí dávaný, eine Geldabgabe an die Grundherrschaft. Slov. Plk.