Šup
Šup, u, m.= šupnutí, šlehnutí, der Hieb, Schwipps. Šupy lupy = pardus, bití. Schläge. Dal mu šupy lupy. Ros. Šup, šup, uhodil ho proutkem. Er. SI. čít. 29. — Šup, m.: šub = postrk, Schub, m. Šupem odvésti. D., Bkř. — Š., a, m, == rakun, procyon lotor, ssavec medvěd. Vz Schd. II. 398. — Š., interj. Šup sem šup tam (= kde nic tu nic; mnoho shánky a málo práce). Kšá. To jsou teď hospodyně, z jedné vody na čisto, šup na plot! V Rychn. Msk. Šišli myšli, šup na plot (o špatných pradlenách); Šup do kapsy houska. Er. P. 8., 38. Avšak hrachu nejídá, do hospody chodívá; ani hrachu ani krup, do hospody šupy šup!; A z kuchyně šup do síně, budem se sekat upřímně. Sš. P. 430., 734. (Tě.). Jak budeš tancovat? Hup- hup hup, šupšup šup. Sš. P. 743. — Š., u, m., der Bissen. Dobrý šup. Us. Dch. - Š-y — peníze, u Příbora. Mtl. Vz Šupák.