Šustěti
Šustěti, ěl, ěn, ění; šustívati; šustnouti, stnul a stl, utí, rauschen, Geräusch machen, flüstern, lispeln; se = šustnouti, rauschen: státi se, vorfallen, verlauten, sich ereignen, sich treffen. — abs. Šusti strom, D., šat, potok, suchý list. Us. Jg., Dch. Jaborník, jaborník, jaborníček šustí, přisahala psota, držaci se plota, že nás neopustí. Sš. P. 675. Co to tu šustí? Us. Něco šustlo (zachramo- stilo; něco se stalo). Us. — čím: nohama. Vus. Roucho hedbávem šustící. Us. Šd. — se. Něco se tu šustlo (zachramostilo; se stalo). Jen se šustl a byl pryč. Us. Všk. Kde je více lidí pohromadě živo, snadno se něco (nepříjemného) šustne, geht los. — (se) kde. Mezi nimi se něco šustlo (stalo, při- hodilo). Us. Ve křoví, v lese něco šustělo; Suché listí pod nohama šustí. Us. Dch. Tu se mu nad hlavou něco š-lo a kde se vzali, tu se vzali dva krkavci. Er. Sl. čít. 17. Za plotem, za rohem domu se něco šustlo. Us. Všk. Běži voda, běži, po kameni šusci, zka- zala mně moja mila, že mne neopusci; Běží voda, běží, po kameních šustí; Ach co to tam šusci v tejto olšině? Prošvarny šuhajek na- vraca koně. Sš. P. 53., 211., 565. (Tč.). — v čem. V hedbávných šatech š. Us Dch. — kudy. Co šustlo to lesem ? Kká. Š. 89. -- kam. Šustnul do postele, za kamna, že v pokoji zima bylo (huschen). Us. Dch. — kdy. Člověku se za živobytí ledasco š-ne (přihodí). Us. Msk. Při chůzi šaty šustí. Us. Šd.