Šušeň
Šušeň, šišen, šně, f., zbytek odkvětí u jablek a hrušek, der Putzen beim Obste. Jg. Š., antrum, das Kernhaus, v jablku, v hrušce pouzdra, semena zavírající. Rstp. 504. Cf. Sušna. — Šušeň v nose, der Butz. U Přer. Kd. Na mor. Zlínsku a j. Brt. Vz Šušna. — Š. = oharek svíčky. — Přenes. Spadl š. s hvězdy (o čistění hvězd). Mor. Kd.