Šuškati
Šuškati, -kávati; šušknouti, šknul a škl, ut, utí, na Slov. = šeptati, flüstern, zischeln, lispeln, tuscheln. Sl. ps. č. 48., Jg., Km., Fřt., Rgl., Vlk., Bzd. — ke komu. Smutně šuškám k Bohu svému v té době. MM. — kam. Šuškali si do ucha. — koho = drb- nouti, aby slyšel. Baiz. — kde: v kostele, ve škole. Us. Šd. — co komu: sousedu. Us. Právě jsem si to šuškal (o tom pře- mýšlel). U Litovle. Kčr. — jak. Po tichu si šuškati. Šd. — o čem s kým.