Švec
Švec. Mkl. Etym. 339. a.. Er. P. 404., Tk. VIII. 539., Zbrt. Kroj. I. 250. Š. řím. a řce. Vlšk. 278., 271. Korouhev ševců. Vz Výb. II. 338. Špatný š., vz Pantáč (dod.). Chodí ševcoi po krku. VSlz. I. 237. Je tlustý jako š. pod kolenem (suchý). U Li- tomyšle. Bda. Je tu ševců, že jimi může svině krmiť. Brt. Všeci ševci v seči šili (říkej rychle). Brt. Hádanka. Nejsem zvíře, kopyta mám. Brt. Hra na ševce. Vz Brt. Dt. 170. Dětská říkadla. 1. Ševče! Pámbů tě nechce, čert o tě nestojí, že smrdíš od smoly. — 2. Sedí š. na plotě, zpívá sobě o psotě, zedl kočku s pazúrkama, škrábe ho to v životě. Val. Vck. — 3. Oženil se š., vyhnal ženu preč, že neumí kaše vařiť, ani polévky zasmažiť, ani chleba pécť. — 4. Švec, švec, prtavec, uchytil kopyta, za- hodil do žita, utekl preč. — 5. Kde jsou ševci, tam je rada, mají kanca jenerála: kanec náš, mistr náš, nosí s sebou pa- trontáš. — 6. Pohněval se š. pro daremnú věc, že ho blechy kúsaly, neměl na ně po- sady, udělal si klec. — 7. Švec, švec, pr- tavec, pána Boha nezná, kopytem se žehná. — 8. Ševcovka pere, š. se jí směje, kopyta se polekaly, zle je! — 9. Vandrovali ševci, přišel na ně mráz, voběsilo se jich devět na jeden provaz. — 10. V Táboře na hoře scípl tam vůl, šli ševci na jarmark, vzali ho půl. Přiběhla ševcová, vzala ocas, měli ho do řepy na dlouhý čas. — 11. Ševče prtáku, nechoď do máku, budeš tam bit od hajdaláků. — 12. Links, rechts, krejčí, švec, to jsou dva rytíři: jeden hadry flikuje, druhý smolou klíží. Brt. Km. 1886. 629. a 635. Švec, švec, prtavec nasral bábě do vajec; bába mu je upekla, š. je hodil do žita. Cf. Er. P. 404. — Š. = český tanec. Bačk.