Švihák
Švihák, a, m. — švihající, Peitscher, m. Aqu. — Š. = švihlík. Vz toto. D. Ti pa- vlovčí chlapci sú hodní š-ci, jenom jim to schází, že sú vysměváci. Sš. P. 699. — Š., u, m. = bič. Slov. D. — Š. = druh léčky na srnce, ohnutý to doubec s drátěným okem. Šp.