2. Ta
2. Ta = tam. Pôjdem ta do poľa, lapím ti sokoľa. Dbš. Obyč. 7. Zástava vlaje vždy ta, kam zaduje vetor. Zbr. Lžd. 210. Ta já povandrujem. Sl. ps. Šf. I. 67. — T. = tu. Radšej život ta dám, jak svetom zute- kám. Sb. sl. ps. II. 1. 100. Cf. D. Lhg. 143. Aj ta rozmnožie sě Tatar mnošstvie. Rkk. — T. Ta kura ta (tak se kury odhánějí)! Slov. Zátur. Vz Ťá.