1. Tác
1. Tác, u, tácek, cku, tácíček, čku, m., na Slov. a pol. táca, původu onentalského, vz Mz. 341., 345. Ť. = náčiní, na kterém se něco roznáší, die Tasse, ku př. sklenice. Tác chladicí (plechový ku chlazení piva), der Kühlteller. Suk. — Vz Hrátky.