1. Táčka
1. Táčka, y, pi. tácky, f., také tácka, pi., n. = kolečko, trakař, kotouč, radvanec, der Karren, Schubkarren. Strsl. takati — tačati, schieben. Pk. Vypřah ju z tačky, záprah ju do brany (Egge). Sš. P. 677. — Kom., D., Šp., Brt, Kld., Mtl, Dík., Šd., Vek. Na táckach kameny atd. voziti. Us. Hř.