Táhlo
Táhlo, a, n., tahounek, nku, m. T. u vozu spojuje váhovisko s rozvorou. Brt. D. II. 445. — T. = provaz, kterým se vzadu pavuza přita- huje, slove také: pabuzník, pabzník, pauzník, pavuzník, poutáhlo, póznik, púznik. Brt. D. II. 445. — T. = klika u tkadlcovského stavu. NZ. IV. 38.