Táhnouti
Táhnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 82. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 55., 110., 126. — co: vodu = vážiti, mor. Bl. Gr. 339., Brt. I). II. 401. Táže (m. ťaže = tahá) prie- sadu. Od ťažať, ťahať. Slov. Phľd. XII. 173. — kam. Alexandr těže k Koryntu. Alx. Nách. k. XXXI. — po čem. Táhni po svých (= jdi k čertu). Frase verštatní. Bl. Gr. 319.