Tajiti co
Tajiti co : hřích, Mž. 19., smích. Čch. Ktož netají věcí skrytých, muož slúti vuodce bláznových. Krnd. 215. — kde. Tajil v sobě duši (stavil se zabita). Let. 234. Ti v domě se t-li (skrývali). Pass. mus. 364. Aby se jeho buoství před ďábly v jeho tělesenství t-lo. Pass. Neb sej' v něm t-la milosť. Št. Kn. š. 125. — čeho. I jde před král, toho taje. Hr. ruk. 291. 343. (Obyč. akkus.). — jak dlouho. T-la bych, t-la do svatého ducha, ale už viac nemôžem, pribýva mi brucha. Sl. ps. Rr. MBš. — co ke komu. Citat je z Rk. hr. 111. — se v čem. U vieře se t. Výb. I. 298. — se čím. Úmysly svými se t. Mus. 1880. 453.