Tancovati
Tancovati, vz o původu tanec. Dříve také: tankovati, tanzen. Tančiti, il, en, ení; tancovávati, tančívati. Tancovati. V. Ú V.: skákati, poskakovati, laskovati, dedkovati, skoky provoditi. Ľud hovorí radšej: točiť sa, vykrúcať sa, křepčit, pokreskávať (když cifruje = poskakuje a při tom podkovkami na opatku o sebe křeše), vrtiť sa, svíjať sa (o zvláštních pohybech v tanci). Dbš. 29. — U Třebonína v Čáslavsku: tanovati. Olv. —
abs. Přestal brzy t. Sych. Jak budou pís-
kati, tak musíš t. D. Ty musíš t., jak já
budu píseň zpívati. D. Jak člověku hrají,
tak t. musí. Bern. Jináče tancovali, než jim
houdli (neuposlechli rady). Sych. Tančil by,
i kdyby jej pod sud dal a hrál mu na pytel
(na koště). U Litomš. Dř. Čo by dievča ne-
tančilo, keď má zdravé nožky? Sl. ps. 356.
Proč by děvče netančilo, když ono má nožky?
Sš. P. 615. Když lidé nemají od nikud přie-
kazy, rádi tancují, hodujú, smilnie. hrají a
jiné hřiechy páší! Hus II. 212. Dobrý dycky
po -zdaleku plecami utiská, jak tak nechce
tancovati, jako mu svět píská. Na Ostrav.
Tč. Do boty vyjedeného Němce bys mohl
dáti obě nohy a ještě bys tam mohl t. (= má
veliké boty). U Žamb. Dbv. Učil sa gajdo-
vať, neuměl tancovať, tancovať neuměl, nohy
lipové měl; Tancujte myši, kaj (kde) kera
slyši: kera je chroma, něch sedi doma. Sš. P.
619. Snadno tomu pískati, kdo rád tancuje.
D. Kdo rád tancuje, hned musiku čuje. Slov.
Do kostela jíti a se nemodliti, do hospody
jíti a netancovati, raději doma zůstati. Oslu
když se dobře vede, jde na led t. Prov.
D. — co: polku, kvapík atd., vz Tanec.
Jakou budu pískati, takovou musíš t. Č. —
kde: před někým t. D. Někomu po hlavě
(po nose) t. (nedbati ho). T. na trávníku;
v hospodě tancovati. Vždycky hvězdy na
nebi tancují, dyž mé oči milého spatřují; Za Ostravú v malovanej tej kamenici (v ka- menném domě) tancovaly štyry panny, štyře panici; Heliška v kole tancuje, ráda mlá- dence miluje. Sš. P. 293., 409., 724. (Tč. ). Všichni svatí tancovali, mezi nimi pámbů; svatý Petr vyskakoval, až se chytal trámu. Er. P. 260. a. T. v kostele. Hus I. 302. T. po prkně. Er. P. 264. — jak: do kola, do kolečka. Kram. Podlé noty něčí t. (poslou- chati ho). D. Podlé píšťaly něčí t. Bern. Člověk nemůže pořád po hlavě tančit. Stnk. T-vati hodné vysoko, aby prý len vzrostl. Us. Dch. Tancovati bez noty. Er. P. 440. Jiné panny tancujú pěkně jedna za druhů a já nebožátko chovám pocholátko. Sš. P. 202. — s kým. Tancovala s Koutovic Jan- kern a s Lavicovic Honzou (seděla v koutě na lavici). Č. Tancovala s Honzíkem Stoja- novým (stála při muzice). Us. v Hradecku. Kšť. Dy mne doma něni, tancuje s ji- nýma; A v tym našim lese pod sosnum (sosnou), tancuje tam bratr se sestrum; Má pančošky s kvítkama, ráda tančí s chlap- cama; A ty kluku za mé piješ a s jinýma tancuješ; Za našema stojí mája, tancovala má panenka s husarama; S našéma frajer- kama taneuvat vám dáme; Vlk s kozú tan- cuje, nedvěd jim gajduje. Sš. P. 389., 488., 660., 688., 690., 718., 722. (Tč. ). Tančí-li bratr se sestrou, provází je neviditelně an- děl (andělský párek). Mus. T-vala Hanka s Tomšem, bylo hovno po všem. Na mor. Drahansku. Hý. — kde jak dlouho. Já v hospodě tancujú od večera do rána. Er. P. 263. - kdy (zač). Bartákova dcera půjčila mu peněz, aby s ňú tancoval v hody za interes. Sš. P. 699. Sedláci v svátky tancují. Hus I. 311.