Tanec
Tanec je jako něm. Tanz z roman. jazyků (vl. danza, fr. danse). Světz. 1894. 96. a. Cf. Čern. Př. 86., Zbrt. Tan. 2. nn. Pověry o něm vz v Zbrt. Pov. 167. Cf. Dudačka, Dudák v Ott. VII. 110., dudy, ib. 112., 113., Polka, Ib., 263., Furiant, ib. 780., Komárno, Komárna, Čtyrpárová, NZ. II. 665., 666., 672., Kozly, NZ. III. 436., Šmikoranda, Minet, Kocmuch, ib. 500., 505., 598. Čes. tance z Jikve u Nim- burka, vz: Kolovrat 497., Kocmouch 498., Sandy 499., Šmikoranda 500., Pojte, hoši, na vinici 501., Proso 502., Ševcovská 502., 507., Manžestr 503., Kukavá 503., Na hoře na Tá- boře 504., Káča 505., Že nevíte, pane kmotře 506., Hulán 506., Kocour (mazurka) 507., Libichovská 508., Kaplan a kominík 508., Kadlec, Regruta, Regrutýrka, Řepa, Řezanka, Savlička, Špacírka, Zahradníček. Dle NZ. VI. 54.—57.: Červená růžičko, Kozel, Kozlíček, Pásla jeleny, Vrták. Vz tam. U Kr. Hradce. Minet, Nadběženka, Otče náš, Posunovačka, Tkadlec, Vojáček. NZ. V. 497. T. čarodějnic, čertů, vz Zbrt. Tan. 223., hanácký 274., lidový 266. (v XVII. a XVIII. stol.), 185., módní (XVII. a XVIII. stol.: sarabande, courante, gagliarda atd.), 254., 195., nad mrtvými 11., ovčácký 270., panský 63., pochodňový 76., řetězový 270., selský 61., smrti 54., velikonoč- ního slunce 226., sv. Víta 49., ve zbroji (me- čový) 76. Dodatek: a) české tance. Zbrt. Tan. 350.—362.: bába, čočka, čtyrpárová, do ko- lečka, dupavá, dyž si mě nechtěla, hanácká, holka neznámá, houpavá, já mám vyšitou, já ty voly nepoženu, Jeníček, kalup, kalupád, kaplanská, kohout, líbání, litoměřická, maďar. má zlatá maminko, menuet, mlynářka, nimra, otče náš, pelikán, počkej hošíčku, polbírská, poznám, poznám, pusltanec, roveňačka, roz- kročák, řezníček, skákavá, střečák, svatba, svět, tajč, třeboňská, ulán, utíkavá, utíkej, vrkoč, všeha slepičky, zpátečnická, žabařská. — Mor. Zbrt. Tan. 366.—371.: dokola, do skoku, hołubec, hubičková, kohút, konopná, maďar, mynárský, na řádky, odzemek, pásla husy, Paterka valašská, pleskavá, pšenka, rédovák, řeznická, řezník, rožek, sedlácká, sedmikrok, sekera (sekerečka), skočná, slovenčina, slo- venská, šúpavá, tajč, troják koryčanský, vala- ška, valašský, vodu vozit, zachodzeny, záva- ďák (zaváďka, zaváďavá), židovská. — Slezské. Zbrt. Tan. 371.—372.: cupek, v kostuškách, kota honiti, lender, opačitý, šmihák, zahrad- ník. — Slov. Zbrt. Tan. 375.-377. frišná (csár- dás), fryšký, hajdúcky tanec, káčerový tanec, kalamajka, kohútový tanec, kolo, kolomyjka, kozák, lopatkový t., makový (stupkový) t., německý, od země (odzemek), poďuškový (van- kušový) t., pozabučky, ručníkový t., strašiak, stupkový (makový) t., so štětkou, tichá, van- kušový (poduškový) t., verbunk, zbojnický, žabäcí. Šla tam jako k tanci (vystrojená). Zbrt. Tan. 229. Do tanečku jak by sádzál, do roboty jak by zvádzál. Vck. Val. I. 110. — Hádanky o tanci vz v Zbrt. Tan. 229. České bály. Cf. Zbrt. Tan. 306. nn. Cf. Jak se kdy v Čechách tancovalo. Seps. dr. Čen. Zíbrt. V Praze 1895.,