Tangenta
Tangenta, y, f., z lat. tangens = tečná čára, tečná přímka, tečná. Nz. T. (tečná) slove přímka, která má s kruhem jen jeden bod společný, v němžto se kruhu dotýká. Blř. Vz více v S. N. — T. u klavíru = zadní nýtek. T-ty ve klavírech kovové jazýčky na konci klavesů, jimiž se způso- boval ton. Mlt., Vz KP. II. 299.