Tarasuice
Tarasuice, e, f. — dělo k bourání tarasů. V. Ein Belagerungsgeschütz zum Zerstören der Bollwerke. Slil t-ci dlouhou půl sedma lokte ze 30 centnéřů, die Terass-, Wall- büchse. Vz Švihovka. Gl. 341. Cf. S. N. T. dle Vocela hrubé dělo skládající se z ně- kolika vedle sebe ležících trub čili hlavní a užívalo prý se jí k ochraně tvrzí a jich tarasů (zdí), odkud své jméno vzala. Dle Jg. byla t. dělo na boření tarasů, valů, die Terrasbüchse.. Myslím, že obležení užívali t-snic proti nepříteli k obhájení tarasů svých a oblehající zase na boření tarasů nepřá- telské tvrzi. Že by však t. z několika píšťal se byla skládala, pochybuji. T-ce lity byly z mosazi a z mědi. Hrš. v Km. II. n. b. 121. Cf. Pal. IV. 2. 444. — T., die Schnellbank. Rohu. 220.