Tárati
Tárati, tárávati = nerozumně mluviti, pleskati, žváti, tlampati, phantasiren, schwat- zen, plappen, plaudern; beze cíle obcházeti, ohne Ziel herumgehen; se = toulati se, beze cíle choditi, se cárati, nn Mor. a na Slov. Kd. Co táráš? — kam: do světa. Koll. Zp. II. 296. — co jak. Ó kéž pravda, co tak marně tárá lichověštec chválou la- cinou. Sš. Bs. 166. — kudy jak proč. Eliáši, jenž jsi na přemnoze pro pomstivosť zlého krále táral o bloudivé světem tím se noze. Sš. Bs. 195. — se někam pro něco. Baiz. — s kým. Jeden s druhým se tárá. Hdk. C. 340.