Tčeti
Tčeti, el, ení (zastr. ) = strměti, čněti, her- vorragen. Ramena tčie vzhoru. Výb. I. 960. Vzhůru tčící. Br. — kde: nad vodou. L. Č. okolo jezera. L. V huni šípi tčiechu (=—: vázly). Dal. 59. Vinný kořen na jívě t. má. Jg. — kam odkud. Položeno na dýl dřevo, aby ze země k nebi tčalo. Kane. s. Štěp.