Tehda
Tehda = toho času, v ten čas, damals, zu der Zeit, alsdann. Strsl. tbgda, tum, příp. -da, jíž tvoříme adverbia vystihující čas, do něhož spadají. Mkl. B. 207. T. jemu fojt řekl; Když fojt s konšely jsú se jich ptali hned tehda, když se jest ta vražda stala... NB. Tč. 33., 72. Tehda, ježto byl jat; Tehda mají úředníci tam jeti a zeptati se, které by lány její byly. Půh. II. 210., 550. T. jeden z knížat. Lom. Pakli by který ne- přijel, tehda ten aby příčinu svého nepří- jezdu oznámil. Zříz. Ferd. Vz Tedy.