Těkati
Těkati. Cf. Mkl. Etym. 348. - jak. Vla- štovek hejno kolem těká v reji. Osv. V. 757. Zrak plaše těká do kola. Vrch. — kudy: světem. Šmb. Obraz za obrazem duší jeho těká. Kká. — odkud kam. Plachý pohled její těkal s tváře na tvář. Hrts. — čím kam. Strýc na to místo a zas k dveřím zrakem těkal. Kká. Td. — s kým po krajině. Lpř. — kde: v horách. Us.