Tele, tele
Tele, tele (týle, Puch., teele, Aqu. ), gt. telete, n., pl. telata; telátko, telátečko, vy- řezané: výřezek, roční: roček; býček: býče, telček; kravička: jalovce; předčasné: zmetek, spratek, větší, ostarek, staré: obstarče.; od- stavené: telec, odstávce. Šm. Slez.: tela. Sp. Telce. Das Kalb. Srrsl. tele = tel + et, stind. tarna. Mkl. B. 190., 193. T. 'bečí, kálá'(skáče), Us.; t. stáhnouti, oddělati. Šp. T. z vemena mlezivo ssaje. Kom. Krava s teletem chodí. Sych. Telat nachovati. D. V každém dvoře hleďte přisazovati telat výklestků, co nej- více můžete. V. Telata chovati, odstaviti; telata na odstav. Šp. Tele za kravou a hříbě za klisnou (kdo koupí krávu, koupí i tele). Rb. Dojíme dobře, máme krávu po teleti. Us. Šd. Prodali jsme krávu, byla teprv na třetím teleti. Us. Šd. Tváří se jako tele 0 půl noci (hloupě). U Žamb. Kf. Co je tele, to je půl, co je celé, to je vůl. Us. Smi. Loňské (tele) to mohlo smlčet a letošní si to mohlo nechat (odbytí prostořekého n. klevetníka). Us. Kráva na prvním teleti. Us. Hsp. Kráva po teleti (otelená). Us. Šd. Aby bylo jasno a od krávy máslo, od teľaťa do teľaťa mlieko. Dbš. 147. T. zpotvořené. Dač. I. 113. Děvčata, vyžeňte telata, vy staré baby, vyžeňte krávy; A to tele hlavú mele. Sš. P. 523., 622. (Tč. ). Tele tučné. Hus III. 6. Z telete vůl, z hůlky kůl. Vz Mladík. Lb. Ano čekej, až bude t. kokr- hati. Sk. Řezník tele pozadu z chléva vy- náší, aby prý kráva po něm nebečela. Mus. Mezi telaty se vychoval (vz Hrubý); Tele učí slepici kdákati (vz Marný); Jako tele za kravou za někým choditi (vz Chození); Už se o tele staráme a ještě kráva kdesi (vz Koza); Hýbá s konceptem jako zdechlé tele ocasem (vz Hloupý. L. ); Hledí jako t. (jako kráva) na nová vrata (vz Hloupý); Když se teleti dobře daří, jde na led a nohu zlomí; Vymluvil by tele na krávě; Vyloudil by tele na jalové krávě (vz Výmluvný). Č. Vy- hádal by na krávě tele. I jalové krávě tele by podstrčil. Huš tele na vlka (když koho z nepřípadného předsevzetí obviňujeme; nebo: když se opovážlivě v něco dáváme = buď už jak buď). Ros., Č. Hu tele na mráz; Hu tele na nová vrata (o zevlujícím); Běda tomu domovi, kde rozkazuje tele vo- lovi; Rozehrál sa jako tele; Telata skáčí, bude pěkné počasí; Telátka hrají, bude hezky (Pk. ); Více telat v jatkách bývá než starých volů (smrť nehledí věku); Chovej tele, bude z něho vůl (vz Šetrnost'); Telete pod býkem hledati (hloupě co dělati). Jg. 1 žádná kráva není, by telátkem nebyla; Nepíle volovi teletem. Smil. Já znám krávu, která teletem nebyla! Je to kráva na ko- roptve (malovaná). Mřk. Tele do hlavy uhoditi (pochybiti). Bern. Lepší rané tele nežli raný pán. Šp. — T. — laňka od na- rození aš do sv. Martina, das Wildkalb. Šp. — T. slité, ku př. ze zlata, ein Bild des Kalbes. Telatům obětovali. Br. Zlaté t. velebiti (bohactví se klaniti). Bern. Chodí jako žid za zlatým teletem (o lakomém). Us. Dhn. Třeba starou krávu (dáte), vezmu ju na káru; třeba zlatý tele, vezmu do ka- bele. Sš. P. 744. Jeroboam jest byl učinil dvě telete zlaté; Proto že udělal lidu dvě
telete zlaté, jimž sú se modlili nechavše
božieho přikázánie. Hus II. 417., I. 447. —
T. = torba, der Tornister (že jest z telecí
kůže). Us. Sd. — T. = hlupák, der Dumm-
kopf, Tölpel, das Kalb. Ty tele! Svrcho-
vané tele! Dch. Je hlúpý nepřimířaja (ne-
přirovnávaje) jako tele. Mor. Sd. Sprostý
jako tele. Dbš. 43. Ty t. Machovo (= hlu-
páku)! Mor. Brt., Šd. Šel do světa teletim,
přišel domů volem. Slez. Tč. Vyjel teletem,
volem se vrátil. Č. M. 209. Teletem vyjechav
volem se vrátil. Kdo telátkem pojede v cizí
kraje, volem se vrátí. L. — Mořské tele —
tuleň, phoca vitulina, das Meerkalb, die
Robbe. V. — Vodní tele = vodnatelnosť,
die Wassersucht. Uzdravuje vodné tele. Jád.,
Ras. — T. rodní = bílý tenký červ plovoucí
ve vodě (strunovec). Polkne-li někdo s vodou
takového červa, dostane vodní tele = ta-
semnici. U N. Bydž. Mý. U Kí. Hradce. Kšť.