Tělesenství, -stvo
Tělesenství, -stvo (-a), n. = přirození tělesné, tělo, die Körperlichkeit, der Körper. V. Bůh přijal člověčenství, tělesenství. Ctib. T-stvím oděný. Bel. T. pána našeho (vtě- lení se). Št. Máš-li žádosť t-ství. St. ski. T-senstvi posty truditi (tělo). Výb. I. 312. Vizte Izrahele podlé tělesenstvie. ZN. Ježíš Kristus naše t-stvie přijal; T-senstvie naše v hřieše počaté, v hřieše vychované, všemi činy nebezpečné; A zdali to velicí lotři nejsú: ďábel, svět a naše t. ?; Já jsem pro vy t. přijal; A t. jest podstata a přirozenie zemné. Pass. 1., 7., 16., 30. (Hý. ). Mého t-stvie utrpenie jest mé duše v nebesa po- výšenie. Pass. mus. 320. Jest člověk dlužen Krista milovati, protože v t. za něho trpěl; Bóh jest naším bratrem, vzem na se naše t-ství a tovařišstvie; Jakož oheň se veličí, když k němu paliva přikládají: též mrzko- mluvenie, čím více ho přibude, tiem viece mysl i t. pálí a zvláště smilstvie; A tato voda uvedla by druhú vodu, to věz žalo- stivé slzy na hriechy a tak by ulel oheň smilstvie, jímž t. vře, aby skutek byl do- konán; Trój jest příchod Kristov: prvý v t., že se vtěíil; Jako (Krista) t. neb člo- věctvie bylo jest jako stroj neb úd božstvie k činění divóv, ale božstvie zvláště činilo ty divy člověčenstvím; A na znamenie těch tří věkóv Bóh Kristus vzkřísil jest, zde v t. pracuje, tři člověky; Nezřiezeně milu- jete mé t., protož užitečné jest, abych skryl člověčetvie před vašima očima, aby žádostí . duše byly vzhoru povzdviženy; Světí, kteří jsú hodně viděli Krista v t. a skutky jeho; A vloživ ho na hovado své t. j. vzem utr- penie za něho na t. své; T-stvím z nich pošel; (Kristus) i podlé t-tvie každý smysl i rozum tohoto světa múdrostí svú pře- sáhá; (Přijímáme) mdlí zápal k smilstvu, aby t. nemohlo na duši hřiechem smilným vítězstvie mieti; Maria t. Kristovo počala. Hus I. 151., 207., 273., 279., 323., II. 43., 64., 183., 329., 338., 359., III. 28., 177., 213. (Tč. Cf. Hus II. 433., III. 29., 173. ).