Tělocvik
Tělocvik, u, m. T. = pravidelné a sou- stavně pěstované cvičení těla lidského v po- hybech, které tělo s vědomím a z vůle člo- věka vykonává. Das Turnen, die Turnübung, Leibesübung, Gymnastik. S. N. Veškerá cvi- čení tělesná lze vykonati buď bez pomoci aneb bez odporu spolucvičenců jiných a anebo toliko pomocí n. za odporu jiných. V obo- jím pak případě sluší rozeznávati, může-li provedení cviku beze všeho zvláštního pří- strojí a nářadí býti podniknuto, aneb zdali takového nářadí k nim jest potřebí. Přiči- níme-li k tomu ještě rozdíl ten, že nářadí může býti buď pevné tak, že pohyby přes ně aneb na něm se dějí, aneb pohyblivé tak, že náčiní toto zvedáme aneb jím há- zíme, naskytují se nám následující druhy cvičení těla: A) cvičení bez nářadí a bez pomoci n. bez odporu cvičenců jiných (c. prostná); B) cvičení nářadová a to a) na nářadí: skok prostý (do dálky, do výšky a do hloubky), skok útokem, skok o tyči, mety na koni a na koze, cvičení na bra- dlech, na hrazdě, v kruzích, v kolovadle, na řebřících a šplhání, potom cvičení k udr- žení rovnováhy čelící, na chůdách, kladi- nách a na kouli; ß) cvičení s nářadím, k ně- muž náležejí zejména: činky, závaže, pytle, holi, oštěpy, koule kamenné nebo železné; C) cvičení toliko pomocí jiných provodi- telná: skupiny; D) úpoly, u nichž buď bez náčiní buď s náčiním odpor síly živé pře- máháme: odpory, zápas, rohování, šermo- vání sekem a bodem. Vzhledem k tělu lid- skému sluší Rozděliti veškerá učení tato hlavně na cvičení paží, trupu a nohou, u nichž všech tří pak jest nejhlavnější čin- ností ohýbání a napínání čili zpřimování. S. N. Vz Tš. (KP. I. 414. atd. ) a jména jednotlivých nástrojů zde jmenovaných. — Cvičení tělocvičná jsou buď prostocviky aneb dějí se pomocí nástrojův. Při prosto- cvicích hýbáme hlavou, rukama, nohama, běháme, skákame n. poskakujeme. Nástroje tělocvičné jsou: kůň, koza, hrazda, bradla, kruhy, řebřík, štihly (chůdy), paličky n. činky, kolovadlo, tyče, visací řebřík, pro- vaz; vz tato slova. Na koni se natahujeme, přes kozu skáčeme, na hrazdě a bradlech visíme n. se houpáme n. se otáčíme, v kru- zích se houpáme, po žebříce lezeme, na štihlách (chůdách) chodíme, paličkami to- číme, kolovadla se držíce do kola běháme, po tyčích a po provaze nahoru lezeme (se šplháme). Pt. O způsobech cvičení ve ško- lách národních vz Km. 1874. 663. -665. T. léčitelský, das Heilturnen. Dch. T. vojenský dělíme a) ve prostocviky (cvičení ohbí, Ge- lenkübungen), b) ve cvičení v poklusu (Lau- fen), c) ve skoku (Springen) a d) ve pře- máhání překážek (Uibersetzung von Hinder- nissen). Čsk. Vz o t-ku také S. N.