Temnice
Temnice, e, f. = temné místo, ein dunkler Ort, Finsterniss, f. Strsl. tbmbnica, příp. -ica. Mkl. B. 294. Bez slunce byla by naše země hrozná t. Koll. Položili mne v t-ci a stínu smrtelném. Ź. wit. 87. 7. Rač vlíti svit v duší našich t-ci. Sš. Hc. Jedna díra, zvaná oknem, osvětluje tuto t-ci. Koll. Cestop. I. 1. 4. Upadl v t-ci. BO. Ukryli ste se mi do tmavej t-ce, už ja vas, mamulko, neuvidím vice. Sš. P. 489. Do temnic přišel. BN. — T. starých otcův = očistec, das Fegefeuer. Almužna nepřipustí jíti duši do temnic. BO. — Lom., Št. — T. — temný vchod do dolu rudního, der Fahrschacht. Vz Báně. — T. = temný žalář, finsteres Gefängniss, der Ker- ker. J. tr., Pal. Také na Slov. Vsadili Jere- miáše v t-ci. BO. Klíče mu ukradeni, t-cu odemknem. Sš. P. 793. T. = ósamotnělá cela k uvězňování vojínů atd., do níž žádné světlo nevniká. S. N. XI. 227. — T. = tmavá komůrka, camera obscura, die dunkle Kam- mer. Sedl. T. = nástroj skládající se ze zr- cadla a z několika čoček broušených, jímž se obraz předmětu některého na stěně tmavé prostory objevuje. Vz S. N. T. přenášitelná, pro fotografy, základ její. Vz KP. II. 146., 151., 152., IV. 519. T. se šikmým zrcadlem, s broušenou deskou, Chevalierova s pravo- úhlým hranolem a odvěsnou plochou. Ck. — T., lépe (jak lid vyslovuje): Temice (Hý. ), Temnitz, ves u Uh. Hradiště.