Temnosť
Temnosť, i, f.; temnosti, pl., die Dunkel- heit, Finsterniss. V. Údolí t-stí (peklo). V. T-sti noční, Troj., věčné. Ros. V t-stech jest až dotad. ZN. Múdrého oči v hlavě jeho, blázen v t-stech chodí; Zavrzme skutky temnosti t. j. odbuďme hřiechóv, jenž vedú k věčné t-sti; Den t-sti a mrákoty; Přijde ten, jenž k věčnému ohni a k t-sti a všeli- kaké psotě zlé odsúdí; Protož vyjděte z tem- nosti své nevěry; By jiné pomsty nebylo, jedné ty t-sti pekelnie, jimž koncě nebude, dosti by měl sě člověk, lekati a hřiechov varovati; A slovú ty t-sti zevnitřnie prvé pro rozdiel t-stí vnitřniech, jenž sú nedo- statek milosti božie v duši; Lidé milovali sú viece t-sti než světlo; A slovú hřiechové t-sti, protože člověku rozum jako zatmie- vají; Lidé, kteříž hřešie, hledají t-sti, aby mohli hřešiti; Jakož po temnosti nočnie záře vzchodí, tak ten lid židovský po t-sti své nevěry vyzná světlo své pravé viery; Spasitel činí z pokušenie prospěch, když jedné člověk nezatvrdí sebe t-stí hřiechóv; Ženám i tesklivým i báznivým jest dobře, aby samy nebývaly a t-sti aby se varovaly. Hus I. 282., II. 6., 13., 42., 47., 213., 216., III. 77., 115. (Tč. ). T. mluvy. L. T. = mrá- koty, pošlosť oči, die Blindheit. Jel.