Teplice
Teplice, e, a pl. teplice, -plic, f. T. = teplé lázně, teplá voda, aneb která v zimě aspoň nezamrzá jsouc jinak studená, ther- mae, das Warmbad. Vodň., V., Us. T. lázeň n. voda od přirození teplá, horká. V MV. nepravá glossa. Pa. Pojedeme do teplice n. do teplic. Ros. Mýti se v t-ci, Záv., v te- plících. Krab. Teplic užívati. Později neslo město to jméno Thermae t. j. teplice, od minerálních pramenů. Sš. II. 235. — T. = sklenník, das Treib-, Gewächshaus. Toms. — T., e, f., město v Čech. na patě Krušných hor, Teplitz. Táhli k T-ci. Háj. Pojedeme do Teplice. Vz více v S. N. T. vídeňská. Žer. Záp. I. 9. — T., Töplitz, koupárny u Hranice na Mor. — T., něm. Wermsdorf, ves u Sobotína na Moravě. — T. dolejší, Unter-Wekelsdorf; T. hořejší, Ober-Wekels- dorf, vsi v Policku. PL. — Tepličan, a, m., pl. -né. — Teplický, Teplitzer. T. měšťan, voda. T. vrstvy. Vz Bř. 266., KP. III. 22.