Teplice
Teplice. A jsouť zajisté rozkošné t. Vrat. Vlaštovky poletí už brzy do teplíc (teplých krajin). Na Hané. Bkř. — T. mě. dle Pal. Rdh. I. 138. sing. Dle Gb. Ml. I. 94. zase naopak: T., gt. -ic, dat. -cím a také -ům, lok. -ích, instr. -emi; sing, jen po různu v některých spisech starších. Cf. však slov- ník a: Což se dotýče židů v T-ci. 1526. Arch. IX. 105. Člověk z Teplice. 1489. Arch. IX. 483. V archivu teplickém jm. města Teplice vždy v sing. přichází. D. Teplice richtet sich im Sing. nach Země. D. Lhrg. 185.