Teplice
Teplice, pl., někdy též sg. Místní jm. sg.: do T-ce, ? T-ci; ale i: do do Teplic. Us. do Teplic dostal převahu analogií: z Budě- jovic. Vz Gb. H. ml. III. 1. 227. Trenčanská T-ce. Mus. 1848. II. 330. Pojede z T-ce. Mus. 1871. 228. V T-ci. Wtr. Vys. šk. 208. Do T-ce. Tk., Pal. Pam. 70. Z T-ce. Pal. Záp. I. 129. (Jinde tam: z Teplic). V okolí T-ce. Pal. Děj. II. 2. 420. Zmocnil se T ??, Krupky a Duchcova; Přes T ci a Krupku, ib. III. 2. 35., 163.; v T-ci, ib. IV. 1. 321, IV. 2. 549 Purkart Fictum na T ci (1482. ). Ib. V. 1. 214. Pojedu do T-ce; Měl jsem v T-ci hosti. Holic. 101., 102. Obsadili Oustí, Tetš a zámek T-ci. Har. I. 122. V T ci, pole na Holešovsku na Mor. Pck. Hol. 43. Nad T-cú, trať. Pck. Hol. 126. - V T cích. Har. J. 137. Do Teplic. Mus. 1871. 228.