Teplota
Teplota, y, f. = teplost, teplo. T. = onen stav nějakého těla, v jakém se zevně jeví v příčině tepla, jež v sobě obsahuje. S. N. T. zárody množí. Gníd. T. země, vz Schd. II. 60., krve. Ib. 369. T. potažná; chápavost' tepla. Vz Šf k. 753. O teplotě vůbec a o t-ě vzduchu vz KP. II. 331., 59. — T. = tem- peratura. Kolísání t-ty, der Temperatur- wechsel, změna, poměry, snížení, zvýšení, stav, rozdíl t-ty; t. půdy, die Bodentemp.; obyčejná, stálá, mírná t. Šp. T. střední, die mittlere T. Teplota horečková, die Fiebert.; nepravidelnosť, vliv, měření t-ty: t. výši- nová, die Höhentemp.; t. těla vlastní, die Eigenwärme. Nz. lk. Jinaké bývá počasí a jinaká t. na horách, jinaká na ostrovech a na pobřežích. Cimrhnz.